pondělí 28. listopadu 2016

Camino říjen _ den druhý

5.10.2016
A Guarda - Baiona




Z albergue vycházíme kolem 8, ale ještě za tmy. V říjnu svítá pozdě, květen byl pro putování co se délky dne týče příznivější. Dnešní plán je dojít do Mougas a dle času, sil a počasí přespat v Mougas v albergue nebo v o pár km dál kempu. Velmi optimistická verze je dojít až do albergue v A Ramallosa, kam je to 39km.


5.10.2016 na odchodu z A Guarda


Cesta za A Guarda vede nejprve cestičkami podél pobřeží.



5.10.2016 cesta podél oceánu za A Guarda




Brzy se však začne protínat s hlavní silnicí této oblasti a jakkoli se jí snaží vyhýbat, nakonec povětšinou vede po krajnici, která je v podstatě spojeným chodníkem a cyklostezkou podél silnice, oddělené pouze bílým pruhem. Provoz tu není až tak hustý, ale pochodovat celý den po asfaltové krajnici není ideální představa poutníka (kromě příznivce chůze po krajnici Ladislava Zibury:)). Zachrańují to jen odbočky v městečkách jako je Oia a hlavně dechberoucí výhledy na oceán.


5.10.2016 Mosteiro de Santa María de Oia


Po poledni se začíná vyčasovat a tak míjíme albergue v Mougas a chceme pokračovat do albergue v kempu. Jak se však ukáže podle jiného kempu, který míjíme, už je asi po sezóně.


5.10.2016 větrný mlýn v Mougas



Na  krásný větrný mlýn se díváme jen z dálky přes zavřenou bránu. Začínám tušit, že stejně na tom bude i brána kempu s albergue.


5.10.2016  větrný mlýn v Mougas


Stále po krajnici, ale jdeme dál. Nikde ani živáčka, vše zavřené. Maják pod Monte de Sillerio nás táhne dál za zatáčku, zatímco žlutá šipka směřuje někam do kopců, kde cestička končí v pastvině. Tentokrát jdeme dobrovolně po krajnici a rozhodneme se hledat ubytování, kde to jen půjde. Víme, že do A Ramallosa asi nestihneme dojít ani do desáté, kdy albergue zavře.



5.10.2016 maják Faro de Cabo de Sillerio pod Monte de Sillerio



Odměnou je nám krásný výhled na ostrovy Ciés, součást Národního parku Atlantických ostrovů Galicie. Nebýt na pouti do Santiaga, stálo by určitě za to, udělat si na ně výlet a projít si je.


5.10.2016 Ostrovy Cíes, San Martiño / Jižní ostrov



Ani krásný výhled však nemění nic na tom, že poslední kilometry se jako vždy zdají neuvěřitelně dlouhé   a namáhavé. Cíl je v nedohlednu, v našem případě doslova. Kde dnes budeme spát nevíme. Informace od místních, kteří si užívají podvečera u oceánu, se různí. Dle cyklisty je to do Baiona 9km, dle běžce 5km. Tak jako tak dojdeme těsně před setměním do letoviska, které je naštěstí plné hotýlků a pokojů k pronájmu a na druhý pokus se ruce nohy s ohledem na mou chabou španělštinu  a nulovou angličtinu od pronajímatele ubytujeme.


5.10.2016 Ostrovy Cíes, San Martiño / Jižní ostrov


Moji souputníci toho mají po svém prvním celém dni na pouti zdá se plné kecky. Odměnou nám je krásný soukromý pokojíček, ovšem za cenu 3 nocí v albergue. V Baiona se tedy ubytovat dá, ale lepší je jít úsek     A Guarda (respektive Caminha) - A Ramallosa po dva dny a zůstat v Mougas.


Albergue na trase A Guarda - Baiona
 
Albergue Turístico Aguncheiro
privat, cca 12e
web
mapa

Camping Mougas y Albergue solidario
přespání výměnou za suché potraviny na dobročinné účely (nakoupené v obchodě v kempu)

mapa
 

pátek 25. listopadu 2016

O Rozdílech


Svou první pouť jsem absolvovala se souputnicí  M., se kterou jsme se daly dohromady přes inzerát na webu Ultreia. Tenkrát jsem měla problém nalákat někoho ze svých známých, všichni si nad tou ideou ťukali na čelo. Stačilo však po návratu ukázat fotky, povyprávět a zájemci se jen hrnuli.
Jakoby vyšlapanou cestou bylo lákavější jít:)
Před první cestou jsem měla obavu, jaké to bude putovat s někým, koho jsem viděla jednou v životě na hodinu u kávy. A k mému překvapení to dopadlo bezproblémově.
Druhou cestu jsem měla absolvovat naopak s lidmi, které už nějakou dobu docela dobře znám.
Rozdíl mezi putováním s totálním cizincem (byť stejné národnosti) a známým nebo kamarádem je markantní. V prvním případě sice hrozí možnost střetu z neznámého, ale je to tabula rasa. Začínáte s čistým štítem, nenesete si s sebou minulost, prožíváte jen přítomnost. Bez předsudků, bez vzpomínek. Vše teprve budujete.
Se známými si naopak nesete s sebou  zátěž v podobě vazeb, vzpomínek, stínů. Vláčíte kus domova.
Znát předem dobře své souputníky může být výhoda, stejně jako přítěž. S každým dalším krokem se ale poznáváte v novém světle.
Ať už se známým nebo cizincem, do cíle dojdete zcela jistě jiní, než jste vyšli.

čtvrtek 24. listopadu 2016

Camino říjen _ Den první


4.10.2016

Caminha - A Guarda


Jedeme vlakem z Porta do Caminha, kde jsme v květnu musely změnit trasu směrem na Vila Nuova de Cerveira.

4.10.2016  nádraží Caminha, Portugalsko



Tentokrát míříme rovnou k trajektu a za symbolické 1e přejíždíme na Španělskou stranu.


4.10.2016  pohled z druhého břehu řeky Minho na Caminha a Portugalsko


Odtud již půjdeme pěšky. Do albergue v A Guarda je to 2,5km přes kopec přímou cestou nebo 7km kolem pobřeží po Senda Orla Litoral.


4.10.2016  Caminha- A Guarga, Camino Portugal da Costa a odbočka na Senda orla Litoral



Je krátce před půl šestou večer, krásný teplý podvečer a tak se vydáváme delší cestou podél moře.

Nezklame, fotky mluví za vše.


4.10.2016  Caminha- A Guarga, Senda orla Litoral



Pohled na Portugalské pobřeží a pevnost Farol da Ínsua na ostrově Ínsua v deltě řeky Minho.



4.10.2016  Caminha- A Guarga, Senda orla Litoral


Příchod do přístavu A Guarda



4.10.2016  A Guarga



Albergue A Guarda
mapa


Správcuje ji místní policie, ale nikomu jsme se nedovolali, naštestí jsme nebyli jediní poutníci a bylo otevřeno. Není tu však ani kasička na donativo příspěvek a to bychom rádi přispěli.
Ubytovna je krásná, čistá a s povlečenými peřinami!



4.10.2016  A Guarga, ukazatel na albergue

středa 23. listopadu 2016



" It's not about where you've been, it's about where you're going."
"Nejde o to, kde jste byli, ale o to, kam jdete."
převzato od Banksy

pátek 18. listopadu 2016

Camino Podruhé


Devátého dne své první pouti jsem věděla, že nebude poslední. Zatoužila jsem projít kus Caminho dela Costa, které pokračuje z Portugalského Caminha trajektem přes řeku Minho do Španělské A Guarda a dál po pobřeží směr Vigo, až se napojí v Redondela na Camino Portugues. Kus cesty, kterou jsme v květnu nemohly absolvovat kvůli trajektu zpožděnému odlivem, viz Den čtvrtý. Abych však do Santiaga nešla stejnou cestou, zvolila jsem odbočku Variante Espirituel za Pontevedra.
4.10.2016 na druhé straně delty řeky Minho - pohled na místa, která jsme procházeli 18.5.2016

Čas nastal na začátku října 2016 a tentokrát se se mnou již od první zmínky rozhodli jít dva další souputníci.
Již předem mi bylo jasné, že tentokrát to bude jinak, že tentokrát budu jejich Průvodcem. A jak se začalo ukazovat hned druhého dne, tato cesta byla opravdu jejich, a vše, co se nám na ní odehrálo, se stalo především pro ně a jim, nikoli mně.  Já byla ukazatelem směru, tlumočníkem, prostředníkem. Nakolik jsem svou roli sehrála dobře, nedokážu posoudit. Přesto i pro mě tato cesta měla svůj význam, byť zcela odlišný od mé první.
Proto nebudu sepisovat deník jako u první cesty, ani popisovat detaily toho, co se odehrálo. Nebudu popisovat cizí příběh, jen pár postřehů důležitých pro mě, pár praktických komentářů a obrazový doprovod.
Podruhé nevstoupíte do stejné řeky, ani neprojdete stejnou cestou. Ikdyž jdete stejnou trasou v rozmezí pouhých 5 měsíců, změní se cesta a změníte se vy.