pondělí 27. března 2017



"It´s your road and yours alone. Others may walk it with you, but no one can walk it for you."
"Je to tvoje Cesta, jen tvoje. 
Ostatní po ní mohou kráčet s tebou, ale nikdo jí nemůže projít za tebe." 
Rumi

neděle 26. března 2017

O Vynucených krocích

Někdy si Vaše okolí myslí, že ví, co je pro Vás nejlepší Cestou. Co se Cíle týče, může se víceméně shodovat s tím, ke kterému chcete směřovat.
Hučí do Vás tak dlouho a silně, až podlehnete dojmu, že všechny Cesty, které jste vyzkoušeli a kterými se chcete dát jsou špatné a jen ta jejich dobrá. Uvěříte, že je Vaší vinou, že nedokážete dojít tam, kam byste chtěli, protože jste nezvolili jejich Cestu. Uvěříte, že chyba je ve Vás. A necháte se dotlačit do Cesty, která není Vaší.
Každý krok na Cestě, do které Vás někdo tlačí je utrpením. Ztrácíte pevnou půdu pod nohama, ztrácíte Víru v to, že někam dojdete. Ztrácíte chuť dojít co Cíle, protože s každým vynuceným krokem jste v něj přestali věřit. Špatně zvolenou Cestou k němu dojít nemůžete.Vynucená Cesta Vám znechutí i vysněný Cíl. Nakonec začnete pochybovat, zda k němu vůbec dojít chcete, zda je tím, po čem toužíte. Zda jste se nenechali dotlačit i k tomu, co je Cílem.
Abyste měli radost z dosažení Cíle, musíte za ním jít svou vlastní Cestou.

neděle 19. března 2017





" Osamělost je síla, která tě zničí, jestliže z tebe vyrazí a ty na ni nejsi připraven, 
ale také tě přenese přes vlastní obzor, když ji umíš využít." 
Reinhold Messner

pátek 17. března 2017

O Introvertech



„Jak může takový introvert, jako jsi ty, psát blog?“, ptali se mě. Zcela jednoduše, datluji ho prsty do klávesnice stejně jako by to dělal extrovert. Dokonce si myslím, že blog je jako stvořený pro introverty. To, že neumíte nebo nechcete vystupovat mezi lidmi ještě neznamená, že nemáte co sdělit. Dřív jsme psali do šuplíku, dnes posíláme shluk nul a jedniček do vesmíru. Možná si je někdo přečte a dají mu smysl, možná se ztratí v překladu. Možná pomohou někomu dalšímu.
Život bývá spravedlivý v tom, že když Vám v něčem ubere, jinde přidá. A tak jednu slabou stánku můžete vynahradit jinou silnou. Jen ji v sobě musíte objevit.
Umění presentovat se a prosadit se mezi lidmi bez rozpaků mi nebylo dáno. Argumenty jakkoli pádné a pravdivé v přítomnosti většího počtu lidí zůstanou jen v mé hlavě nebo se proderou ven třesoucím se hlasem. Umím se vyjadřovat jen obrazem nebo psaným slovem. Až díky psaní blogu mi došlo, jak silnou je tato má stránka.
Někdy na své Cestě musíte udělat více kroků, jít oklikou nebo vynaložit více sil na to, abyste došli ke stejnému Cíli jako ostatní. Ale u dalšího Cíle to může být naopak, stačí využít svou silnou stránku.

úterý 14. března 2017


 "If there is no way, create one."
"Pokud neexistuje žádná cesta, vytvořte ji."
Banksy

neděle 5. března 2017

"If you don't know where you're going, any road will take you there" 
"Pokud nevíte kam jdete, žádná cesta Vás tam nedovede."
Lewis Caroll,  Alice's Adventures in Wonderland, Alenka v říši divů

čtvrtek 2. března 2017

O špatných krocích



Děláme je všichni. Chyby, drobné přešlapy, větší šlápnutí vedle, kroky, které nám zvrtnou nohu nebo celý život. V lepším případě šlápneme vedle jednou a provždy se z toho poučíme. Vlastní hloupostí však často ne a ne se poučit, šlapeme opětovně po stejné cestě, stejným směrem, stejně špatnými kroky, které už jsme několikrát udělali.
Zvrtnout si vlastní nohu, rozbít vlastní nos nebo přerazit vlastní vaz však nebolí tolik, jako zkomplikovat Cestu těm, kterým jsme ji zkřížili. Pak nezbývá než přiznat to a omluvit se. Krok, který je pro mnohé tím nejtěžším.
Často věnujeme cizím špatným krokům větší pozornost než svým vlastním. Vidíme je někdy i dřív, než stačí došlápnout. Máme však právo mluvit jim do volby jejich Cesty? Nebo je to naopak naše povinnost upozornit je na slepou uličku, ztrouchnivělý most nebo příkrý sráz?
Každý je zodpovědný za své vlastní kroky. Ty, na kterých nám záleží, můžeme jen upozornit, že se nevydávají bezpečnou cestou. Zda se rozhodnou pokračovat je na nich. Můžeme jen čekat na rozcestí, zda nezaslechneme jejich volání a pak jim přijít na pomoc. Jen nemlčet, nepřihlížet zkáze a neodsuzovat pyšně jejich kroky. Protože nevíme, který bude poslední. Pak se můžeme jen ptát, zda jsme pro ně udělali dost.  
Jsou přešlapy, které nás přivedou na správnou Cestu a nakonec dovedou k Cíli silnější a moudřejší. Jsou šlápnutí vedle, které nás od našeho Cíle na dlouho vzdálí. A jsou špatné kroky, které nás svedou z Cesty nebo přivedou na její konec, protože jeden krok je vždy tím posledním.
Věnováno těm, jejichž špatným krokům jsme nedokázali zabránit.